Hnědouhelný důl Turów se nachází v jihozápadní části Dolnoslezského vojvodství, na území obce Bogatynia. Je to nepatrná část polského území vysunutá na jih, jež sousedí s územími České republiky a Německa.
Ložisko hnědého uhlí je zde průmyslově těženo povrchovou metodou od roku 1904. Dříve důl fungoval pod názvem Herkules. V 1947 roce byl zaveden název Turów a ložisko nazváno Turów I. V 1968 byla zahájená výstavba dolu Turów II, tehdy také vznikl palivový a energetický komplex, který kromě dvou ložisek obsahoval také uhelnou tepelnou elektrárnu v Turoszowě, postavenou v roce 1962.
Důl a elektrárna tvoří významný zdroj příjmů pro místní samosprávy. Oblast Bogatyně je částečně závislá na činnosti dolu a elektrárny Turów. Komplex zaměstnává cca. 3 500 osob (údaje z 2021). Pokud k nim připojíme další navázané společnosti, jde o cca. 5 000 osob. Jde však pouze o 6 % obyvatel celého zhořeleckého okresu. Přihraničním oblastem, českým a německým, z jejich provozu neplynou žádné výhody. Naopak vynakládají značné částky na negativní dopady činnosti dolu na podzemní vodu v obou těchto zemích a znečistění vzduchu způsobované elektrárnou.
Majitel dolu — společnost PGE — získala i přes protesty české strany koncesi na těžbu hnědouhelného ložisky do roku 2044. Důl má být současně rozšířen a přiblížit se na 150-200 m k hranici s Českou republikou. Roční těžba do roku 2030 bude činit maximálně 9-11,5 mil. tun uhlí s klesající tendencí na 3,5-7 mil. tun v létech 2038-2044 (za předpokladu, že dojde k prodloužení koncese na tyto roky). Dojde také k prohloubení turowského dolu. Dno ložiska má být prohloubeno dokonce až na 30 metrů pod hladinu Baltského moře.
KONTROVERZE KOLEM KONCESE
Důl Turów měl koncesi platnou do konce dubna roku 2020. O její prodloužení se ucházel majitel dolu a elektrárny — PGE. 20. 3. 2020, i přes oficiální námitky České republiky a mnoha výhrad nevládních organizací, samospráv a obyvatel Česka a Německa, ministr klimatu, Michał Kurtyka, prodloužil koncesi na těžbu o šest let. Dokument byl vydán pouze dva týdny po tom, co k Petiční komisi Evropského parlamentu dorazila petice s více než 13 000 podpisy osob z Polska, Německa a Česka, která vyzývá unijní orgány k neprodlenému projednání záležitosti.
Dle české vlády je činnost dolu po 30. dubnu 2020 nelegální, jelikož proces prodloužení těžby obsahuje řadu porušení a neshoduje se s unijními právními předpisy.
17. listopadu 2020 PGE podala návrh na prodloužení koncese do roku 2044, která by umožnila vytěžit 289 mil. tun hnědého uhlí. Stejně jako v březnu 2020 to proběhlo tiše, za zády veřejného mínění, nejvíce dotčených institucí, lokálních společností a organizací.
Snahy o prodloužení koncese do roku 2044 PGE zahájila v době, kdy se Evropská komise zabývala českou stížností na činnost dolu. Je při tom dobré uvést, že v odůvodněném stanovisku z 17. 12. 2020 EK upozornila mj. na to, že v březnu roku 2020 „polská vláda použila předpisy nařízení ve věci přístupu k informacím, ve vztahu k informování veřejného mínění a členských států, které se účastní přeshraničních konzultací, přístupu k soudům, a také zásady loajální spolupráce uvedené v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, nesprávným způsobem”.
Rozsudek vydaný EK byl poslanci PiS přehlédnut během společného zasedání tří poslaneckých komisí: pro energii, klimat a státní aktiva, ochranu životního prostředí, přírodní zdroje a lesnictví a zahraničních věcí, jež se konalo 30. března 2021.
29. dubna ministr pro životní prostředí a klimat, Michał Kurtyka, vydal koncesi pro těžbu v dole Turów do roku 2044. I přes skutečnost, že předchozí koncese je platná ještě dalších 5 let a že se v SDEU jedná o budoucnosti Turowa. Navíc PGE, které o prodloužení žádalo, plánuje v roce 2022 předat uhelná aktiva, v tom Turów, NABE.
NÁMITKY ČESKÉ REPUBLIKY
30. září 2020 ministerstvo životního prostředí a zahraničních věcí České republiky odeslaly žalobu k Evropské komisi ve věci rozšíření polského hnědouhelného dolu Turów. České úřady zjistily, že Polsko, v souvislosti s prodloužením koncese na těžbu a povolením na rozšíření, nedodrželo závazky plynoucí ze čtyř evropských nařízení a plynoucích přímo ze Smlouvy o EU.
17. prosince 2020, po vyslechnutí obou stran, Komise vydala odůvodněné stanovisko, a potvrdila, že Polsko se dopustilo některých porušení zákona EU, který Česko ve své žalobě uvedlo. Tím se otevřela možnost předat záležitost k SDEU. V tomto okamžiku ještě stále existovala mezi sousedy možnost uzavřít dohodu. Došlo k zahájení mediace, která však skočila pohromou.
17. února 2021, po návštěvě české delegace ve Varšavě, samospráva Libereckého kraje informovala, že chce, aby Česká vláda předvolala Polsko k SDEU kvůli ztrátě vody v pohraničních obcích, jež se nacházejí v dosahu deprese hnědouhelného dolu Turów a budou jednat s českým ministerstvem životního prostředí. Měření provedená Českou geologickou službou potvrdila ztrátu vody na území podél hranice, zejména v oblasti vesnice Uhelná.
22. února 2021 vláda České republiky prohlásila, že předvolá Polsko k Soudnímu dvoru.
26. února Česko podalo žalobu proti Polsku k Soudnímu dvoru Evropské unie v souvislosti s rozšířením hnědouhelného dolu Turów. Vláda České republiky se také dožadovala vydání příkazu k zastavení těžby v Turowě a to až do doby vydání rozhodnutí SDEU. Jde o první žalobu, kterou proti Polsku podal jiný členský stát. První v dějinách Evropské unie, jehož příčinou je negativní vliv na životní prostředí jiného členského státu. Od přistoupení Polska k EU došlo pouze 4x k tomu, aby jeden členský stát žaloval jiný.
REAKCE EVROPSKÉ UNIE
21. května 2021 Soudní dvůr Evropské unie vydal rozhodnutí o předběžném opatření: „Polsko musí okamžitě ukončit těžbu hnědého uhlí v dolech Turů. Důvody, které Česká republika uplatňuje ohledně skutkového a právního stavu, odůvodňují přijetí požadovaných předběžných opatření".
Polsko neuposlechlo rozhodnutí SDEU. 20. září 2021 Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) uložil Polsku denní trest v hodnotě 500 000 euro (tedy cca. 2,3 mil. PLN) kvůli neukončení těžby uhlí v dole Turów v obci Bogatynia. Bude se to opakovat až do okamžiku, kdy se Polsko podřídí rozhodnutí nebo bude oznámen konečný rozsudek SDEU v projednávané záležitosti.
26. října 2021 se Evropská komise obrátila na polskou vládu s žádosti na neprodlené předložení důkazu o pozastavení těžební činnosti v hnědouhelném dole Turów.
Evropský komisař pro záležitosti životního prostředí, oceánů a rybolov také prohlásil, že prostředky z Fondu spravedlivé transformace oblast získá, pokud se datum uzavření Turowa bude shodovat s cíli Evropské unie (tj. do roku 2030).
NÁMITKY NĚMECKÉ STRANY
12. října 2020 proběhla v německé Žitavě (Zittau) konference věnovaná vlivu polského povrchového dolu Turów na podzemní vody v Sasku. Thomas Zenker, starosta Žitavy, vyzval, aby se saská vláda inspirovala Českem a zahájila právní kroky proti plánům PGE v Turowě. Během konference byly prezentovány výsledky výzkumů dr. Ralfa Kruppa, německého hydrogeologa. Ty zřetelně ukazují na to, že polský povrchový důl má negativní vliv na stav vody u svých západních sousedů.
21. ledna 2021 člen saského zemského parlamentu, spolu s obyvateli Žitavy, podali oficiální námitku k Evropské komisi ve věci polského povrchového dolu Turów. Důvod: pokles stavu podzemních vod v důsledku těžby hnědého uhlí v Turowě, jež je příčinou měřitelného poklesu půdy pod Žitavou a vede k nebezpečí poškození budov.
V září 2021 Saské ministerstvo spravedlnosti informovalo, že nařídilo, aby polská kancelář ověřila shodu koncese na těžbu v Turowě se zákonem.
