Těžba uhlí v Turově má za následek sérii negativních jevů, které všeobecně souží obyvatele přihraničních obcí.
Rozlehlá ložiska hnědého uhlí mají negativní vliv na kvalitu života obyvatelů Polska a českého pohraničí, zejména v důsledku takových nevhodných jevů jako hluk související s činnosti dolu, množství důlního prachu, ke kterému se připojují emise z přilehlé elektrárny Turów, praskání stěn budov z důvodu nestability podloží, ztráta hodnoty nemovitostí, také snižování hladiny podzemní vody a s tím související vysychání studní, vodních ok a zemědělské půdy. Spousta obcí v oblasti není napojených na vodovod a z tohoto důvodu jsou obyvatele odkázaní pouze na vlastní studny.
Rozšíření ložiska způsobí zvýšení množství prachu a hluku a může způsobit ztrátu přístupu k pitné vodě pro cca. 30 000 obyvatelů v oblasti Libereckého kraje v Čechách. Projekt rozšíření ložiska nezajišťuje alternativní zdroje pitné vody.
Rozšíření ložiska způsobí také ohromné riziko prohlubování následků sucha, která se přičiňuje ke zrychlení vymírání flory a fauny v oblasti. Celý místní ekosystém bude vážně a nevratně změněn.
SEDÁNÍ PŮDY
V přihraničních obcích, např. Oldřichovie na Hranicích v létech 1980-2014 se terén snížil cca. o 120 mm, v důsledku čehož došlo k popraskání stěn budov. Předpokládané sedání podloží v okolí plánovaného rozšíření ložiska může mít vliv na budovy nacházející se na jih a jiho-západ od dolu. I když v kapitole 14.3 dokumentace EIA bylo stručně prohlášeno, že se nepředpokládá provádět likvidaci budov na území České republiky, z čehož na základě podrobných zápisů lze vyvozovat, že k vlivu na stavební objekty na jihu může docházet.
CENY NEMOVITOSTI A SOCIÁLNÍ PAST
Vliv sedání a nestability geologického podloží, spolu s vlivem dolu na estetickou hodnotu krajiny a kvalitu životního prostředí, bude vést k poklesu hodnoty nemovitosti v nejbližším i vzdálenějším okolí dolu. Pokles tržní ceny nemovitosti se může týkat nejenom území Polska a bezprostředního sousedství hranic, ale celé oblasti regionu Hradecko (Hrádek nad Nisou) a Frýdlantsko (Frýdlantská země).
PGE nemá povinnost provádět vykupování nemovitostí mimo bezprostřední oblast dolu (hornickou oblast), a dosažení odškodnění za pokles hodnoty nemovitosti je velice těžké. V Opoloně-Zdroji došlo k dramatické situaci: více než polovina nemovitosti je určená k výkupu a k vybourání – v tom většina veřejné infrastruktury, škola, školka, kostel. Zbývající část obce má – v souladu s plánem PGE – zůstat na okraji důlního díla. Obyvatelé domů v sousedství dolu se stávají jejími vězni, protože jejich nemovitost se už staly neprodejnými. Výběrový výpuk nemovitostí pro ložisko, realizovaný dle nerovných podmínek a poháněný strachem obyvatelů o budoucnost, přetrvává.
