Ze všech těžených paliv má hnědé uhlí negativní vliv na vodní zdroje. Toto působení zahrnuje jejich plýtvání a také zásadní znečištění.
ODVODNĚNÍ
Těžba hnědého uhlí souvisí s odvodňováním ložisek ve velkém měřítku, což způsobuje vznik tzv. depresní prohlubně okolo skryvky hnědého uhlí. V její oblasti dochází ke ztrátě podzemních vod z odvodňovaných vodonosných úrovní.
Důsledky vzniku depresní prohlubně:
- pokles dostupných zdrojů podzemní vody, stráta vody ve studních a komunálních jímadlech
- pokles tlaku podzemní vody vede ke zvednutí vody z hlubších vrstev - nejednou zasolené - a znečištění užitné vody
- snižování úrovně vody v řekách, jezerech, rybnících a vodních ocích, až k jejich celkovému zániku
- podmáčené oblasti (často velice cenné - jako rašeliniště) podléhají přesušení a degradaci
- nárůst požárního ohrožení v lesech a na rašeliništích
- přesušení půdy, degradace zemědělských oblastí
- po ukončení provozování je důlní dílo zatopeno a po dobu několika desetiletí odvodňuje vodní zdroje ve svém okolí, a ztráty na povrchu nejsou v té době nahrazovány přepadem čisté vody z odvodnění.
Od začátku činnosti do konce roku 2014 ložisko Turów vyčerpalo 950 mil. m3 vody. Do konce roku 2017 - 1069,1 mil. m3 vody.
Ložisko Turów doposud způsobilo celkové vyschnutí léčebných minerálních pramenů v Opolně Zdroji. Na české straně hranice byli obyvatelé přinucení k prohlubování vodních zdrojů na vlastní náklady.
V létě roku 2019 sucho, srážky a zvýšený odběr vody obyvateli obce, důl a elektrárna Turów, způsobily vysušení 2 zdrojů pitné vody v Bogatyni. Objevily se přestávky v dodávce vody a radikální zhoršní jeji jakosti.
V případě rozšíření ložiska Turów a prodloužení těžby do roku 2044 bude regionální odvodňování natolik významné, že bude mít vliv na vodní zdroje a ekosytémy v dolnoslezském vojvodství, a stejně tak na okolní kraje. Existuje vážná hrozba ztráty pitné vody pro bezmála 30 000 obyvatelů českého pohraničí. Předpokládá se také negativní působení na vodní ekosystémy a závislé na vodě - řeky, jezera, mokřady - a půdy. Budou poškozyny oblasti Natura 2000 na hranici Polska a Německa.
ZNEČIŠTĚNÍ
Odvodňování ložisek hnedého uhlí vede ke změně chemického složení vody. Narůstá mj. obsah těžkých kovů (Pb, Cd, Hg) a radioaktivních prvků (U, Th), dochází k poklesu pH (někdy drasticky). Doly se stávají ohnisky znečištění vody. Důlní vody obsahují také velké množství rmutu, který je velice škodlivý pro vodní ekosystémy.
Jak dochází ke znečištění vody při těžbě hnědého uhlí:
- Vody obsahující toxické prvky přitékají do důlního díla, odkud jsou vyčerpány a přepadají do povrchových vod spolu se rmutem hnědého uhlí.
- Přepad kalů a čisté vody z odvodnění ložiska bývá tak intenzivní, že vede k erozi říčních toků a fyzického ničení říčních ekosystémů.
- Po ukončení těžby je důlní dílo zatopeno. Voda v nádrži má změněné chemické složení a místy pro život smrtící pH a stává se trvalým ohniskem znečištění podzemní a povrchové vody ve svém okolí.
Ložisko Turów odvádí do vody spoustu toxických prvků, mezi jinými rtuť (více než 330 kg v roce 2017, z čehož cca. 100 kg do vody a půdy). Rtuť je jednou ze silně toxických látek, která podléhá bioakumulaci a její eliminace z vodního prostředí je jedním z cílů Rámcové směrnice o vodě. Hlavním zdrojem znečištění vody rtutí je v Polsku spalování uhlí. Rtuť eliminovaná z ložiska a elektrárny Turów znečišťuje a bude znečišťovat vodu a půdu zejména v oblastech sousedích bezprostředně se zgorzeleckým okresem.
