Generální ředitelství pro ochranu životního prostředí vydalo rozhodnutí o ochraně životního prostředí pro povrchový důl Turów. To společnosti PGE umožňuje udělit koncesi na prodloužení těžby hnědého uhlí do roku 2044. Rozhodnutí bylo vydáno navzdory četným obviněním z negativního dopadu povrchové těžby na klima, vodní zdroje a životní prostředí a navzdory odporu obyvatel sousedních oblastí. Ekologické organizace podaly stížnost k vojvodskému správnímu soudu a požadují zrušení rozhodnutí a odklad jeho vykonatelnosti.
- Vzhledem k intenzivním a nevratným negativním dopadům dolu Turów na životní prostředí trváme na svém stanovisku v této věci. U soudu se budeme domáhat zrušení vydaného rozhodnutí o ochraně životního prostředí, které má podle našeho názoru řadu nedostatků. Musíme bojovat za každou část životního prostředí, v němž žijí tisíce obyvatel Zhořeleckého okresu a sousedních oblastí, které jsou činností dolu také ovlivněny," komentuje Agnieszka Stupkiewicz, právní poradkyně Nadace Frank Bold.
Otázka rozšíření dolu Turów je již několik let předmětem sporů. V průběhu řízení, které trvalo sedm let, nevládní organizace opakovaně poukazovaly na škodlivý dopad povrchové těžby na klima a životní prostředí.
- Další rozšiřování této povrchové těžby ohrožuje místní obyvatele naprostým nedostatkem vody. V zájmu dodržení právních předpisů EU, jejichž cílem je ochrana vody, by měl Turów ukončit provoz nejpozději do roku 2027. Proto je nejvyšší čas opustit bláhové sny o prodloužení provozu dolu a soustředit se na budování strategie, která učiní region a zemi nezávislými na fosilních palivech," uvedl Tomasz Waśniewski z nadace " Rozwój TAK - odkrywki NIE ".
Jak upozorňují ekologové, účet za Turów není jen dluhem spojeným s klimatickou krizí a ekologickou katastrofou, kterou si zaděláváme na budoucí generace, ale také miliardami zlotých, které již byly vynaloženy z kapes Poláků a Polek. Polská vláda souhlasila s tím, že zaplatí 45 milionů eur za škody způsobené povrchovým dolem vlastněným společností PGE na české straně hranice, a 68,5 milionu eur s úroky bylo Polsku odečteno z fondů EU za nedodržení rozhodnutí Soudního dvora EU o dočasném zastavení těžby v dole.
- Rozšíření těžby uhlí v Turówě znamená také ztrátu stovek milionů eur z Fondu spravedlivé transformace pro okres Zhořelec. Z hlediska energetické bezpečnosti se jako sporná jeví také investice do nového bloku v elektrárně Turów, na kterou bylo vynaloženo více než 4,3 miliardy PLN. Od začátku uvedení do provozu v květnu loňského roku dochází k dlouhým odstávkám bloku kvůli nutnosti provádět četné opravy, vyjmenovává Radosław Gawlik, předseda ekologického sdružení EKO-UNIA.
Polská vláda zatím stále nepředložila odpovídající strategii, jak dosáhnout nezávislosti Polska na spalování fosilních paliv. Aktualizace strategického dokumentu pro polský energetický sektor, Národní energetické politiky do roku 2040, kterou nedávno oznámila vláda, předpokládá další zachování uhelných bloků, zatímco plánovaný podíl energie z obnovitelných zdrojů je příliš malý.
- Poptávka po uhlí způsobená současnou krizí je dočasná a jeho budoucnost je tak jako tak předem daná. Kvůli válce na Ukrajině se politici dočasně dívají na toto palivo poněkud příznivějším pohledem, ale tamní konflikt dříve či později skončí a potřeba dekarbonizace zůstane. Koneckonců, není to tak, že by problém změny klimatu byl najednou znehodnocen ruskou vojenskou akcí. Proto by se vláda měla místo dlouhodobých investic do uhlí zaměřit na uvolnění potenciálu výroby energie z obnovitelných zdrojů, které poskytují záruku energetické bezpečnosti, komentuje Anna Meres, koordinátorka klimatické kampaně Greenpeace v Polsku.
