Česko odeslalo k Evropské komisi podnět v souvislosti s rozšířením hnědouhelného dolu Turów. Jsou to vrátka, která umožňují zažalovat Polsko k Evropskému soudnímu dvoru. Mezitím silná obrana Turowa horníky a polskou vládou nemá ekonomický smysl. Specialisti z Varšavské polytechniky dokázali, že levnější bude nahradit elektrárnu a důl mixem obnovitelných zdrojů.
30. září ministerstva životního prostředí a zahraničních věcí České republiky odeslala podnět v souvislosti s rozšířením polského hnědouhelného dolu Turów k Evropské komisi. ČR je přesvědčena, že Polsko v této věci nesplnilo povinnosti, které pro ní vyplývají ze čtyř evropských směrnic i přímo ze Smlouvy o EU v souvislosti s prodloužením a rozšířením povolení těžební činnosti.
Česko se rozhodlo využít možnost, kterou poskytuje Smlouva o fungování Evropské unie, kterou si chce otevřít vrátka pro přímé zažalování Polska k Evropskému soudnímu dvoru. Bude to možno provést za tři měsíce, pokud nedojde k přelomu při výměně informací a v postoji polské vlády a PGE k věci.
Česká vláda začala zvažovat právní kroky proti Polsku po tom, co v březnu letošního roku, i přes mezinárodní protesty na straně Čechů a Němců, Ministr klimatu Michał Kurtyka prodloužil koncesi na těžbu hnědého uhlí v dole Turów o šest let. Dle české vlády je činnost dolu po 30. dubnu 2020 nelegální, protože proces prodloužení těžby obsahuje řadu pochybení a není v souladu s polskými, ani s unijními zákony. Společnost Polska Grupa Energetyczna se současně snaží získat novou koncesi do roku 2044, která by umožňovala vytěžit 289 mil. tun hnědého uhlí.
Strana českého ministerství životního prostředí uvádí důvody podání stížnosti. Za prvé Polsko opakovaně odmítalo poskytnout jakékoli podrobnější informace o vydaném povolení k těžební činnosti v hnědouhelném ložisku Turów do roku 2026. Zároveň neumožnilo České republice ani dotčené veřejnosti zapojení do tohoto řízení. Češi ani dotčená veřejnost neměli možnost zapojit se do řízení o vydání povolení těžební činnosti v hnědouhelném ložisku Turów do roku 2044. Zároveň nejsou o tomto řízení informování.
Kromě toho, jak uvádí české ministerstvo, Polsko prohlásilo rozhodnutí o environmentálních podmínkách k záměru Pokračování těžby ložiska hnědého uhlí Turów, zahrnující rozšíření a prodloužení těžební činnosti v dole Turów do roku 2044, za okamžitě vykonatelné, čímž vyloučilo účinnou právní ochranu proti tomuto rozhodnutí. Jeho obsah navíc neřeší dostatečně dopady těžby na stav vodních útvarů po celou dobu záměru, informuje ministerstvo.
Dle českého mínění Polsko schválilo změnu územního plánu v Bogatyni bez řádného ukončení mezistátních konzultací a bez posouzení veškerých nezbytných náležitostí.
- Budou-li naše žalobní důvody vzhledem k unijní legislativě relevantní a dostatečně silné, je velmi pravděpodobné, že ČR podá na Polsko žalobu sama - uvádí MŽP.
- Evropská komise čekala příliš dlouho. Teď už nemůže dále otálet. Má pouze tři měsíce na vydání prohlášení a umožnění České republice postoupení záležitosti proti Polsku k Soudnímu dvoru. Těžba v Turowě je od května nelegální a tisíce českých rodin může přijít o přístup k vodě. Nemůžeme déle čekat – prohlásila Petra Urbanová, právnička české organizace Frank Bold.
Český krok komentovala také Anna Cavazzini, německá europoslankyně:
- Česká republika je ve spojení přímo s Evropskou komisí pro zajištění shody se zákony EU. Došlo k procesním porušením, jako zatajování informací týkajících se prodloužení těžební licence. Podle mnoha specialistů tak ložisko funguje od dubna nelegálně. (...) Češi, Poláci a Němci si musí společně sednout ke stolu. Je velice slibné, že Polsko konečně ohlásilo datum ukončení těžby. Dialog, výměna nejlepší praxe, mezistátní spolupráce a finanční podpora EU, mohou způsobit, že oblast na trojmezí hranic odstoupí od uhlí.
Zdroje:
Češi nesouhlasí s činností dolu Turów a to nejenom na národní úrovní. Již mnoho let proti destruktivnímu vlivu činnosti dolu protestují obyvatelé a samosprávy Libereckého kraje. Mezi nimi Martin Půta, který právě po třetí vyhrál krajské volby a opět se stane hejtmanem.
Vítězství Puty znamená, že Liberecký kraj bude dále bojovat za práva svých obyvatelů k přístupu k pitné vodě a čistému vzduchu.
Zdroje:
Pátek 2. září proběhla manifestace hornických a energetických odborových svazů. Protestovali proti vládním plánům týkajícím se mj. uzavření dolů do roku 2049.
Demonstrace proběhla i přes dohodu uzavřenou odborovými svazy a vládou. Formálním organizátorem bylo uskupení odborových svazů kapitálové skupiny PGE.
– Tuto demonstraci iniciovali horníci hnědého uhlí, budou tam také zástupci ostatních odvětví – říkal v srpnovém rozhovoru pro money.pl Patryk Kosela.
– Budeme protestovat do té doby, než budeme spokojení. Zastavení klimatických změn likvidací uhlí? To je nesmysl. Nevěříme Zelené dohodě – říkal pro Radio ZET Wacław Czerkawski z Odborového svazu horníků v Polsku.
– Podepsání dohody není koncem války. Do poloviny prosince musíme s vládou dohodnout velkou společenskou smlouvu, která upřesní to, co se podařilo dohodnout 25. září. Potom musí souhlas se skutečně spravedlivou transformací hornictví a našeho kraje ještě schválit EU. Vyhráli jsem důležitou bitvu, ale k vítězství ve válce je ještě daleko - zdůrazňovali odboráři v rozhovoru s wnp.
Zdroje:
Transformace turoszowské oblasti může proběhnout rychleji, než se očekávalo. Minulý týden se mezi odboráři objevily informace, že Turów bude fungovat do roku 2030 a propuštěných bude 1300 osob. Toto není jediná vlaštovka týkající se nadcházejících změn. Pohled na Východní Velkopolsko může ukazovat na to, že obrat k zelené energetice v jiných uhelných regionech Polska se také blíží značnou rychlostí.
Ve Velkopolsku fungující ZE PAK chce do roku 2030 zcela ukončit těžbu uhlí. Doposud energetický koncern vyráběl energii pouze z toho nejšpinavějšího paliva. Nyní se rozhodl pro zelenou transformaci. Předsednictvo společnosti přiznává, že výroba energie z hnědého uhlí se už nevyplácí.
ZE PAK během jednoho roku provedl radikální změnu svých plánů. Ještě v roce 2019 vyráběl více než 90 procent elektrické energie z hnědého uhlí. Dnes prohlašuje, že do roku 2030 přejde zcela na OZE. Toto rozhodnutí je čistě ekonomické - společnost pochopila, že další setrvání u uhlí se ji nevyplácí. Dá se očekávat, že v brzké době ji budou následovat také ostatní energetické podniky, včetně PGE.
Skutečnost, že těžba a spalování uhlí v Turowě přestalo být rentabilní, plyne zřetelně z expertízy Varšavské polytechniky, která byla vypracována na popud Národní komory energetických klastrů. Ukazuje se, že elektrárnu a důl lze zastoupit levnějším mixem obnovitelných zdrojů.
„Dle odhadů specialistů Varšavské polytechniky, by investiční náklady na výstavbu přečerpávací elektrárny v Turowě činily 14 mld. PLN, a provozní náklady by za dobu 25 let dosáhly 6,5 mld. PLN. Celkem tedy by se náklady na vytváření energie po dobu 25 let pohybovaly na úrovni 20,5 mld. PLN. Musíme však pamatovat, že nová elektrárna by byla součástí systému napájeného také sluncem, větrem a biomasou. Celkem tedy náklady na vytváření energie v celém systému po dobu 25 let specialisti odhadli na 41 mld. PLN. Přitom porovnatelně vypočtené náklady při pokračování generování energie z hnědého uhlí by činily ... až 104 mld. PLN. Na takto vysokou částku mají vliv cena paliva, emisní povolenky a také náklady na rekultivaci území“ - vypočítává Magdalena Graniszewska z Pulsu Biznesu.
A to není vše. Investice do obnovitelných zdrojů energie znamená také větší počet pracovních míst v oblasti Turoszowa. Z porovnání zaměstnanosti související s OZE a dolu a elektrárny Turów, které se nachází ve zprávě, plyne, že přechod na obnovitelné zdroje energie může zajistit od 4522 do 7830 pracovních míst. Elektrárna a důl zajišťují 3700 pracovních míst.
„Rozvoj OZE v oblasti Dolního Slezska, může mít pozitivní vliv na přilákání nových zahraničních investicí. Kromě globálních potentátů, jako LG, Toyota nebo Amazon, se na Dolním Slezsku mohou objevit další velké firmy, jejichž činnost se charakterizuje velkou spotřebou energie. Díky vyžití lokální zelené energie budou moci značným způsobem snížit svoji uhlíkovou stopu. Dle názorů specialistů se takovéto podniky mohou stát zdrojem zaměstnání pro tisíce osob“ - čteme v analýze.
Zdroje:
14. října proběhne ve Vratislavi posezení Pracovní podskupiny G1 MKOO (Mezinárodní komise pro ochranu Odry před znečištěním). K úkolům skupiny patří mj. „Koordinace všech věcných a organizačních záležitostí MKOOpZ souvisejících s Rámcovou směrnicí o vodě (RSV)”
Účastníci skupiny se budou zabývat návrhy podanými v rámci konzultací Počátečního přezkumu významných problémů vodního hospodářství zjištěných v mezinárodní oblasti povodí Odry. Nevládní organizace, které předkládaly svoje komentáře, uvedly mj. že projednávání vlivu dolu a elektrárny Turów na povodí Odry na národní úrovni (jak se o to doposud snažilo Polsko) není postačující.
Mezinárodní povodí je oblastí, ve které se o dobrý stav vody starají společně všechny státy, jichž se povodí týká: Polsko, Německo a Česko.
Hnědouhelný důl Turów, který se nachází v této oblasti, spolu s doly, které jsou součástí komplexu elektrárny Pątnów-Adamów-Konin ve Velkopolsku, slezskými doly černého uhlí a povrchovými hnědouhelnými doly, které patří k povodí Odry v Německu, významným způsobem ovlivňují snižování podzemní vody a znečištění povrchové vody ve 3 zemích povodí Odry. Důl Turów má dodatečně destruktivní vliv na zdroje podzemní vody v Čechách.
Naše organizace společně bojují proti expanzi hnědouhelného dolu Turów v Polsku ve prospěch místních komunit, přírody a klimatu. Podporujeme občanské aktivity mezinárodního společenství na rozhraní České republiky, Německa a Polska. Usilujeme o to, aby závislí na hnědém uhlí Bogatynia vstoupili na cestu energetické, ekonomické a sociální transformace.