Ukončení hnědé energetiky se vyplácí všem a je neodvratné. Čím dříve si to národní vlády a samosprávy uvědomí, tím příznivější budou dopady transformace pro obyvatelé oblasti Turoszowa. Rychlejší odklon od hnědého uhlí umožní omezit emise CO2, minimalizovat nárůst cen elektřiny a omezit import. Transformace oblasti Turoszowa by také umožnila uklidnit spor s Čechy, kteří kvůli činnosti Turowa, mají problémy s přístupem k pitné vodě.
1. Července Petiční výbor EP projedná českou petici
Byl stanoven konečný termín pro projednání petice ve věci nebezpečí ztráty pitné vody v Libereckém kraji v souvislosti s rozšířením hnědouhelného dolu v Turowě. Petiční výbor Evropského parlamentu se v této záležitosti sejde 14. července.
V minulém týdnu jsme také psali o možnosti projednat na stejném zasedání petici sepsanou polskými zástupci samospráv, kteří vyjádřili nesouhlas s uzavřením povrchového dolu a elektrárny Turów v Bogatyni. Tato však nebude zohledněná během červencového zasedání. Nebyla totiž podána v souladu s postupy k rukám předsedy Petičního výboru EP a předsedkyně Evropské komise Ursuli vad der Leyen.
2. Česko-polský spor ohledně činnosti Turowa se nejprve dostane k Evropské komisi
24. června se Výbor pro životní prostředí Parlamentu ČR opět zabýval vlivem dolu Turów na vodu v české příhraniční oblasti. „Polsko, které si v neveřejném řízení povolilo těžbu na dalších 6 let, a usiluje o její další prodloužení, s českou stranou ve věci prakticky nekomunikuje“ - uvádí český portál Lidovky. Je to jeden z důvodů, proč výbor při posledním projednávání věci požádal Ministerstvo zahraničních věcí o analýzu možností podání žaloby na Polsko k Evropskému soudu pro porušení unijního práva.
„Jsem ráda, že dnes výbor vyzval vládu a příslušná ministerstva k tomu, aby zahájily kroky k podání žaloby k Evropskému soudu. Výbor také žádá Ministerstvo životního prostředí a Liberecký kraj, aby do konce září tohoto roku vyčíslili náklady na nápravu škod, které Polsko provozem dolu České republice už způsobilo a do budoucna způsobovat bude“ - komentovala poslankyně Dana Balcarová, vedoucí Výboru pro životní prostředí.
Z právního pohledu, v souladu s článkem 259 Smlouvy o fungování Evropské unie, Češi ještě Polsko za činností související s Turowem zažalovat nemohou. „Dříve než členský stát podá proti jinému členskému státu žalobu pro údajné nesplnění povinnosti, která pro něj vyplývá ze Smluv, předloží věc Komisi. Komise vydá odůvodněné stanovisko poté, co umožní zúčastněným státům, aby si navzájem předložily písemná i ústní vyjádření. Pokud Komise nevydá stanovisko do tří měsíců od data postoupení, nebude takové stanovisko bránit postoupení Soudnímu dvoru“.
„Pokud se Komise domnívá, že členský stát nesplnil svou povinnost podle Smluv, vydá odůvodněné stanovisko k záležitosti poté, co dotyčnému státu poskytl příležitost vyjádřit se. Pokud dotyčná země nevyhoví stanovisku ve lhůtě stanovené Komisí, může věc předložit Soudnímu dvoru“.
Zdroje:
- https://ec.europa.eu/home-affairs/sites/homeaffairs/files/news/docs/infringements/article_258.pdf
- https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A12016E259
- https://www.lidovky.cz/domov/snemovni-vybor-podporil-zalobu-na-polsko-kvuli-dolu-turow-cesko-kvuli-nemu-prichazi-o-vodu.A200624_191049_ln_domov_ele
- https://feedit.cz/2020/06/24/skody-zpusobene-elektrarnou-turow-a-odpadovou-legislativu-dnes-resil-vybor-pro-zivotni-prostredi/
3. Ukončení hnědé energetiky se vyplatí všem
Ukončení těžby hnědého uhlí je nevyhnutelné. Vyplatí se to také státům, ve kterých toto palivo hraje nejdůležitější roli - Polsku, Německu a Česku. Energetické fórum a Agora Energiewende připravily analýzu, ve které vypočetly náklady na ukončení energetiky napájené tímto špinavým palivem.
Ze zprávy plyne, že odklon od hnědého uhlí umožní omezit emise CO2 z elektroenergetiky v Polsku o 47 % v roce 2030 (v porovnání s rokem 2020) a v regionu takřka o polovinu. Rychlejší odklon od hnědého uhlí (v porovnání s referenčním scénářem, tedy cca. 2035-2038), minimalizuje nárůst cen, omezuje import elektrické energie a nezpůsobuje nárůst nákladů na transformaci.
Je to velice důležitá zpráva pro celou příhraniční oblast „Tento projekt se může stát pilotním projektem Evropské Zelené dohody, symbolem dobré regionální spolupráce ve věci energetické bezpečnosti, avšak je pro to nezbytný koordinovaný postup a spolupráce Varšavy, Berlína a Prahy“ - komentuje Joanna Maćkowiak-Pandera z Energetického fóra.
Místní samospráva v Bogatyni a PGA, namísto bojovat o prodloužení činnosti dolu do roku 2044, by měli uvažovat o rozumné transformaci, která bude přínosem pro životní prostředí a přinese zdravotní a ekonomické výhody pro všechny obyvatelé oblasti Turoszowa a také jejich sousedům.
Zdroj:
- https://forum-energii.eu/pl/analizy/europejski-trojkat-wegla-brunatnego?utm_source=twitter&utm_medium=post_25062020&utm_campaign=lignite
4. Akcionář PGE se dotazuje vedení společnosti na Turów
26. června 2020 proběhla Řádná valná hromada Polské energetické skupiny. Účastnil se ji akcionář PGE a současně finanční podporovatel Nadace „Rozwój TAK – Odkrywki NIE”, Kuba Gogolewski. Na vedení společnosti se dožadoval, aby přijímalo rozhodná opatření směřující k zajištění zdraví a života všech Poláků. Vedení zadal celou řadu otázek ohledně Turowa a hnědého uhlí. Během schůze nebyla zodpovězená žádná z těchto otázek. Vedení společnosti teď má 14 dní (do 10. července) na zaslání písemných odpovědí.
Otázky týkající se Turowa zadané akcionářem:
- Předseda PGE S.A. informoval o plánu zveřejnit novou strategii GK PGE během podzimu tohoto roku. Strategie PGE měla být původně hotová na podzim roku 2019. Co způsobilo roční posun ve schválení nové strategie PGE? Bude nová strategie obsahovat podrobný plán dosažení neutrální bilance skleníkových plynů (zejména oxidu uhličitého) společností GK PGE do roku 2050 spolu s trajektorii dosažení stejné neutrality a odhadované hladiny emisí CO2 v létech 2025, 2030, 2035, 2040 a 2045?
- Během posledních 5 let společnost realizující aktuální strategii, ztratila cca. 60 % své hodnoty. Bude nová strategie, jež bude oznámená PGE, zohledňovat odklon od uhlí do 2030, dynamický rozvoj OZE a spravedlivou transformaci, a dále zohledňovat globální rozvojové trendy, politiku Evropské unie v oblasti klimatu a vůli Poláků, kteří chtějí ukončit těžbu uhlí v Polsku do roku 2030?
- PGE získalo rozhodnutí o prodloužení těžební koncese pro důl Turów o 6 let. Současně je nový blok v elektrárně Turów nadále ve fázi realizace, což je spojeno se značnými investicemi. Nový blok v Turowě si také zajistí energetickou smlouvu na dobu 15 let. Jakým způsobem chce PGE přesvědčit Evropskou komisi, aby získala nezbytnou výjimku z cílů Rámcové směrnice o vodě po roce 2027, bez které nebude další provoz dolu a elektrárny Turów možný?
- Kdy PGE veřejně oznámí datum odstavení uhelných bloků v provozních elektrárnách a v tepelné elektrárně, jež patří PGE, krom těch oznámených ve zprávě o hospodaření správní rady za rok 2019?
- Češi prohlašují, že v důsledku pokračování těžby hnědého uhlí v dole Turów do roku 2044, nebude mít tisíce českých občanů přístup k pitné vodě. Zvažuje správní rada PGE, že v důsledku toho vytvoří rezervy na vyplácení kompenzací obyvatelům Česka?
- Má PGE v plánu, v souvislosti s těžbou hnědého uhlí v dole Turów do roku 2044, přivést památkový rurální útvar Opolno-Zdrój k destrukci, nebo by chtělo pokračovat v plánu zveřejněném vedením dolu během správního řízení ve věci rozhodnutí o životním prostředí pro důl Turów v září roku 2019 a přesunout památky, které tvořily někdejší lázně, na jiné místo? Nemyslí si vedení PGE, že ve veřejném zájmu by bylo zmenšení (o 1-2 %) plochy povrchového dolu a zachování neopakovatelných historických lázní, jimiž bylo Bad-Oppelsdorf (Opolno-Zdrój)?
- Ve zprávě o hospodaření vedení PGE z činností v roce 2019 vedení společnosti informovalo o činnostech směřujících k získání těžební koncese do roku 2044 pro důl Turów. Má GK PGE nadále v plánu získat těžební koncesi pro důl Turów do roku 2044, nebo prodloužení koncese o 6 let je dle hodnocení správní rady pro GK PGE a pro akcionáře společnosti výhodnější?
