Ministři zahraniční věcí Česka a Polska se v pátek 12. prosince potkali ve Varšavě na společném jednání. České ministerstvo zahraničních věcí zdůraznilo, že hlavním tématem rozhovorů byla „Ochrana českých obyvatelů, na jejichž život na hranici má vliv rozšíření hnědouhelného dolu Turów”. Ve zprávě polského MZV nebylo o Turowu nejmenší zmínky. Den po setkání proběhly na hranici protesty.
1. Výmluvné mlčení
Český ministr zahraničních věcí, Tomáš Petříček, se 12. prosince setkal ve Varšavě s ministrem Zbigniewem Raue v souvislostí s plánovaným rozšířením hnědouhelného dolu Turów, které se dle české strany, neshoduje s evropským právem. O této skutečnosti informovala česká média a Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, které uvedlo, že Turów byl hlavním tématem rozhovorů.
Avšak ve zpravodajství polského MZV není ohledně návštěvy šéfa české diplomacie, ani o Turowu jediné slovo. Uvádí se však řada dalších témat, která se během návštěvy probírala. Věc koncese, která může skončit před evropským dvorem, zřejmě není pro MZV natolik důležitá, aby se o ni zmiňovalo.
Češi přitom informují, že jejich šéf diplomacie předal v pátek Polsku seznam podmínek, jejichž splnění by oddálilo hrozbu žaloby Polska u soudního dvora EU: „výstavba ochranného valu, který ochrání obyvatele Česka proti zvětšenému množství prachu; kompenzace za úbytek vody okolí Uhelné v hodnotě 175 milionů korun, závazek pokračovat v jednáních ve věci výstavby náhradních vodních zdrojů v dotčených oblastech (odhadovaná cena 800 mil. korun), vytvoření fondu, ze kterého budou financovány menší ochranné projekty (v hodnotě 2,5 mil. korun), vytvoření mezinárodní komise pro regulaci hodnocení vlivu těžby”.
Petříček před příjezdem do Varšavy zdůraznil, že tato návštěva „je posledním gestem naší vůle hledat shodu před rozhodnutím o podání žaloby”. Martin Smolek, náměstek konzultačního a právního oddělení přitom naznačil, že „text případné žaloby a také návrh předběžného opatření k okamžitému pozastavení těžby” nyní česká strana připravuje. Uvedl, že vláda České republiky by o podání měla rozhodnout ještě v únoru.
Návštěvy Varšavy se účastnil také náměstek ministra životního prostředí, Vladislav Smrž. „Dnes jsem měl příležitost tlumočit polské straně požadavky Libereckého kraje, mezi nimiž je i zajištění pitné vody pro obyvatele regionu, a zároveň ji informoval o tom, že již do konce února česká vláda rozhodne o našich dalších krocích. Mrzelo nás, že jsme nemohli jednat na úrovni ministrů životního prostředí. Polská strana nabídla pouze jednání na úrovni náměstků, na druhou stranu jsme dostali prostor prodiskutovat zmíněné požadavky kraje i příslib, že se k nim Polsko brzy vyjádří,” – komentoval paralelní jednání náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž, citovaný ambasádou České republiky ve Varšavě.
Zdroje:
- https://www.mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/tiskove_zpravy/x2021_02_12_ministr_petricek_jednal_v_polsku_o_dole.html
- https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/petricek-jednal-v-polsku-o-turowu-sdelil-podminky/1995454
- https://spidersweb.pl/bizblog/rzad-szykuje-lockdown/
- https://www.gov.pl/web/dyplomacja/minister-spraw-zagranicznych-zbigniew-rau-spotkal-sie-z-ministrem-spraw-zagranicznych-republiki-czeskiej-tomaem-petkiem
- https://www.mzv.cz/warsaw/pl/aktualnosci/wizyta_ministra_spraw_zagranicznych_rcz_1.html
2. Protest pro obranu zdraví a života
V sobotu, 13. února 2021, proběhl na trojmezí hranic Polska, Česka a Německa, mezinárodní protest. Jeho účelem bylo zaměřit se na hrozby pro zdraví, způsobené povrchovým dolem a elektrárnou Turów. Vzduch otrávený emisemi polétavého prachu způsobuje chronické nemoci dýchací soustavy a srdce. Předčasně na následky znečištění ze spalování hnědého uhlí v elektrárně Turów umírá ročně 120 lidí.
Účastníci protestu se dožadovali, aby se naše zdraví konečně dočkalo přednosti před krátkodobými zisky velkých korporací. Tragický vliv Turowa na zdraví lidí vzbuzuje obavy také specialistů, sdružených kolem iniciativy Lékaři pro změnu klimatu.
– Kolik lidí ještě musí zemřít, kolik musí být v nemocnicích, kolik dlouhodobě používá léky? Kolik lidí nemůže přijít do práce kvůli nemoci? Kolik dětí stráví dětství léčením následků nemocí způsobených získáváním energie z uhlí? – komentoval Prof. Tadeusza Zielonka, známý varšavský plicní specialista.
Organizátoři protestu uvádějí, že jejich požadavky se netýkají pouze Turowa. Všechny tři státy, jejichž energetika je z velké části postavená na spalování hnědého uhlí, musí odejít od tohoto smrtelného paliva.
– Turów se nás týká osobně, protože bydlíme na území hraničního trojúhelníku. Avšak naše kritika by neměla být špatně chápaná jako protest proti Polsku, nebo dokonce proti polským lidem. Máme výjimečně dobré sousedské vztahy a považujeme je za významný trumf - komentovala Celeste Regina Fischer, tisková mluvčí Greenpeace Oberlausitz.
– Vyzýváme naši českou vládu k zahájení právních jednání na úrovni EU v souvislosti s novými událostmi. Avšak také naše české elektrárny musí být také neprodleně vypnuté a nahrazeny čistými zdroji energie – řekla Nikol Krejčová, z Greenpeace Česká republika.
3. Připravuje MKOO řešení pro vodní problémy?
16-17. února proběhlo zasedání pracovní skupiny G1 Mezinárodní komise pro ochranu Odry před znečištěním. Před zahájením zasedání delegáti obdrželi dopis s výzvou. Nevládní organizace, samosprávy a poslanci v něm požadují vypracování řešení pro závažné vodní problémy způsobené hornickou činností.
Práce nad řešeními by měly být logickým následkem rozhodnutí provedeného delegáty v listopadu 2020. Tehdy, také následkem výzvy, Mezinárodní komise pro ochranu Odry před znečištěním uznala Turów, a celou těžbu hnědého uhlí, za nadregionální problém.
Důlní odvodnění vede ke vzniku rozlehlých depresních jevů a má zásadní vliv na hydrologii oblastí, ve které dochází k těžbě hnědého uhlí. Značný pokles úrovně půdní vody v okolí dolu může mít vliv na dostupnost vody pro komunální účely. K takové situaci došlo v sousedství dolu Turów v českém Libereckém kraji. Na polské straně, v obci Bogatynia, došlo v roce 2018 k vyschnutí zdroje.
Signatáři dopisu také upozornili na otázku znečištění, pocházející z uhelných dolů (polských a německých), které se dostávají do řek a mohou mít vliv na jejich chemický a ekologický stav, dále pak na problém rekultivace.
„Zavodňování vyhloubených jam trvá mnohem déle, než předpokládají oficiální plány. Na příklad zavodňování dolu Turów může trvat dokonce víc než 100 let, a ne, jak odhaduje provozovatel, 35-37 let. Kromě zvětšených požadavků na vodu v tomto období, jde také o prodloužení problému kyselého důlního odvodnění“ – čteme v dopise.
Zdroje:
- https://rozwojtak-odkrywkinie.pl/wiadomosci/item/561-czy-mkoo-ochroni-wode-przed-negatywnym-wplywem-gornictwa-wegla-brunatnego
- https://www.stopturow.com/pl1.php?dzial=2&kat=14&art=57
