V Polsku spor kolem objevů Turů každým dnem narůstá. Aktivisté požadují, aby PGE konečně začala považovat klimatickou krizi s patřičnou vážností a upustila od plánů prodloužit koncesi do roku 2044. PGE, odboráři a místní vláda v Bogatyni se zdají být vůči argumentům druhé strany hluchí a tvrdohlavo trvají na nejdelší možné operaci komplexu. Ignorují tedy nejen klimatickou hrozbu, ale také ekonomickou katastrofu regionu, který bude zbaven prostředků z Fondu pro spravedlivou transformaci.
Aktivistky a aktivisté Greenpeace 17. března se vydali do uhelného dolu hnědého Tura, aby upozornili na ignorování prohlubující se klimatické krize ze strany PGE. Aktivisté vyvěsili transparent s logy PGE a ministerstva státního majetku se sloganem „Klimatická krize? No a sakra! “.
Klimatická krize se prohlubuje a činnost PGE spočívá v dojemném rameni a mluvení "no a sakra". Je skandální, že největší energetická společnost v zemi nemá plán skutečné transformace, který by zahrnoval odklon od uhlí. PGE hodně mluví o ekologii, ale stále plánuje další investice na uhlí, včetně prodloužení provozu elektráren a dolů hnědého uhlí, dokonce až do roku 2044, komentovala Joanna Flisowska, koordinátorka skupiny pro klima a energetiku v Greenpeace.
Současně s aktivisty, Greenpeace připravil petici adresovanou ministru klimatu a životního prostředí Michalovi Kurtykovi a prezidentovi správní rady PGE Wojciechovi Dąbrowskimu, pod kterou se v současné době shromažďují podpisy. Cílem petice je přimět společnost a ministerstvo k tomu, aby upustili od plánů na rozšíření povrchového uhelného dolu Tury, vzdali se plánů na prodloužení koncese a stanovili rok 2030 jako datum, kdy Polsko opustí uhlí.
Podepište petici: https://act.greenpeace.org/page/77000/action/1
Zdroj:
Společnost PGE reagovala na kampaň Greenpeace uspořádáním tiskové konference. Zatímco Greenpeace dává jasně najevo, že se staví proti prodloužení koncese do roku 2044 a požaduje, aby se Polsko od uhlí do roku 2030 vzdalo, úředníci PGE tvrdí, že aktivisté požadují okamžité odstavení dolu. Mluvčí společnosti zdůraznil, že předčasné vyloučení není možné, neboť doba na přeřazení pracovníků bude příliš nízká. Opět mlčel o tom, že bez určení data, kdy se má uhlí opustit v souladu s normami EU, ztratí region své šance na získání finančních prostředků z Fondu spravedlivého přechodu, bez nichž by v budoucnu mohla být hospodářská krize.
V podobném duchu se vyjadřují odbory a zástupci místních orgánů. Dne 15. března Wojciech Dobrołowicz, starosta Bogatynie, společně se zástupci odborových svazů Elektrárny a Dolu, podepsali společný postoj ke komplexu Turów. V něm se hovoří o "prodloužení stávající koncese na těžbu až do roku 2044". Tento dokument je předložen mimo jiné orgánům Polské republiky a předsedovi Evropské komise.
Zdroje:
Vše nasvědčuje tomu, že Soudní dvůr EU rozhodne do dvou týdnů, zda vyhoví žádosti české vlády o uložení prozatímních opatření na Polsko. Nedostatek vůle ke spolupráci na polské straně ovlivní rozhodnutí SDEU?
Připomeňme si: Česká republika požaduje pozastavení provozu dolů, dokud nebude vydáno rozhodnutí SDEU. Takový scénář by byl nesporný dramatizací pro region, který není nijak připraven na náhlé zastavení těžby. Pokud se však Tribunál rozhodne o uložení prozatímních opatření a Polsko toto rozhodnutí bude ignorovat, může stát čekat na závažné sankce. Náklady na případné sankce uložené TSEU ponesou všichni daňoví poplatníci. PGE k tomu nepřidá ani jeden zlotý, protože "není účastníkem tohoto sporu".
Už zde nejsou žádné hotely, obchody jsou zavřené, pověstné hrázděné domy se zhoršují a další budovy jsou zbourány. V dolech Turů zmizí Opolno-Zdroj, staré studentské středisko a lázeňská lokalita. Obyvatelé žijí v nejistotě, mnoho z nich čeká na nabídku k vystěhování.
Jednou z příležitostí k záchraně jsou umělecké festivaly, které které pomohly zapomenutým městům, jako jsou Nowa Ruda, Sokołowsko a Miedzianka, znovu přitáhnout pozornost.
Letos se v Opolno-Zdrój uskuteční řada uměleckých pobytů pořádaných Akademií výtvarných umění ve Vratislavi a Vratislavským současným muzeum. Souvisí to s 50. výročím prvního polského otevřeného prostoru kombinujícího současné umění a ochranu životního prostředí, který se konal v Opolno-Zdrój.
- V Opolnu je pro mě nejzajímavější setkání mezi důsledky průmyslu, využití planety a architektonickým dědictvím. Tato díra v zemi je výmluvná, stejně jako ticho v Miedziance, které vzniklo poté, co zmizelo celé město. V tomto napětí mezi hloubkou otevřené jámy a skutečností, že to bylo místo, kam jste chodili, existuje prostor pro akci. - uvedl Filip Springer během debaty o budoucnosti bývalého zdravotního střediska, kterou pořádálo sdružení EKO-UNIA.
Zdroje:
Naše organizace společně bojují proti expanzi hnědouhelného dolu Turów v Polsku ve prospěch místních komunit, přírody a klimatu. Podporujeme občanské aktivity mezinárodního společenství na rozhraní České republiky, Německa a Polska. Usilujeme o to, aby závislí na hnědém uhlí Bogatynia vstoupili na cestu energetické, ekonomické a sociální transformace.