Nová zpráva o úloze bank při financování fosilních paliv
Mezi bankami stále existují takové černé ovce, které nadále sázejí na fosilní zdroje energie. Prohlubují tím klimatickou krizi a vlastní riziko platební neschopnosti. Aktuálně, tváři v tvář pandemii koronaviru a klimatickým změnám, je nezbytná také bezpečná energetika. A úspory v rozpočtu – také.
Ekonomové „srazí Zemi na místo, které lidstvo nevidělo po miliony let“ – zní to jako heslo na transparenty mládežnických stávek, avšak ve skutečnosti je to prohlášení analytiků, kteří připravili zprávu pro banku JP Morgan, jež chtěla zjistit, jaký budou mít klimatické změny vliv na ekonomiku a finance. Toto gesto se zdá být ambivalentní, protože se ukazuje, že tato banka stojí na absolutním vrcholu těch finančních institucí, které ve velkém financují fosilní paliva.
Odkud známe skutečné záměry JP Morgan? Právě se objevila 11 zpráva „Banking on climate change” publikovaná organizacemi zabývajícími se monitoringem vlivu finančních institucí na klima. Jsou mezi nimi Rainforest Action Network, BankTrack, Indigenous Environmental Network, Oil Change International, Reclaim Finance a Sierra Club. Dodáváme, že zpráva byla podporována dalšími 250 organizacemi ze 45 zemí. Zjistíme z ní, kdo a kolik i nadále investuje do fosilních paliv.
Publikování zprávy v době pandemie koronaviru musí být těžké, protože pozornost světového veřejného mínění je zaměřená jinam – pokládáme si otázku, jak tuto složitou dobu přežít a jak ochránit své nejbližší. Na druhou stranu publikování právě této zprávy může být vnímáno ještě pozorněji. Bezpečnost investování nás zajímá jako nikdy dříve. Hle, nejhorlivější odpůrci státních intervencí nahlížejí na státy, jako právě na ty subjekty, které poskytují služby nezávisle na ekonomickém statusu potřebujících. Co víc, dokonce i horliví nacionalisté cítí, že v dobách takovýchto hrozeb, jakými jsou koronavirus nebo změny klimatu, nebudou národní státy samostatně schopny své obyvatelé ochránit. O to více si vážíme monitoringu nakládání s veřejnými financemi - a právě pro tyto prostředky se rády natahují krachující soukromé banky, když se ukáže, že jejich investiční strategie byly přeci jenom příliš „odvážné“.
Když stále další nemocnice varují, že nejsme připravení na současnou pandemii a že po celá léta docházelo k zanedbávání doporučení, týkajících se podrobného zkoumání možných zoonóz, celkem zdrcující může být to, že stále máme obrovské soukromé instituce, které si nic nedělají z varování vědců a zápisů Pařížské dohody ve věci boje s klimatickou krizi. Ve zprávě se dočteme, že od doby Pařížské dohody, 35 největších světových bank dotovalo fosilní paliva částkou takřka 2,7 biliónů dolarů! Podpora pro fosilní paliva byla poskytována také v roce 2019 – absolutně rekordním s ohledem na teploty, v roce přírodních katastrof v doposud nevídaném rozměru, jako např. požáry v Austrálií nebo hurikány o síle překračující naše představy o síle větru.
Takže ve zprávě nacházíme informace týkající se bank financujících fosilní paliva, ale můžeme také vidět rozdělení na jednotlivé investice, např. do výstavby dolu nebo elektrárny. Získáváme také informace, odkud pochází kapitál, který sází na konvenční paliva. V pořadí nejvíce „klima-podkopávajících” bank mají všechny svá sídla v USA, jde o JPMorgan Chase, Wells Fargo, Citi, Bank of America. V Kanadě je za nejhorší banku pro klima považována RBC, v Evropě vede Barclays, a např. ve Francii BNP Paribas. V Japonsku je zase lídrem MUFG.
Financování fosilních paliv se stává stále složitější. Instituce si totiž uvědomují finanční rizika, která jsou spojená s výrobou elektřiny z uhlí. Máme také zprávy předkládající rentabilitu jednotlivých investicí, takže např. IEEFA zhodnotila, že PGE plánovaná ložiska Złoczew nebo Turów nebudou rentabilní. Ale i na takovou „nestvůru“ se našel „diletant“, tedy banky, které budou investice PGE financovat, a to i přes to, že nepatří k ekonomicky atraktívním. Zmiňovanými bankami jsou španělská Santander, japonská MUFG a italská banka Intesa Sanpaolo. Podpora, jakou tyto banky PGE poskytly činí takřka 1 miliardu euro, a to i přes varování: „Investování miliard euro do těžby hnědého uhlí po dobu dalších desetiletí nemá ekonomický smysl, jelikož víme, že polský energetický systém bude muset mnohem dříve projít transformací z uhlí na cenově dostupnější, prostředí méně znečišťující, nízkoemisní zdroje energie” – řekl Gerard Wynn, finanční konzultant IEEFA
Úvěr ve výši milion euro poskytnutý polské státní společnosti, to není např. pro Santander – velký problém, dlužníkem je přeci státní společnost, tedy někdo daleko solventnější než soukromý klient. Je však otázkou, jak bude vypadat splácení tohoto úvěru tváří v tvář rostoucím cenám energie z uhlí, rostoucímu kurzu euro a hospodářskému poklesu vyvolanému pandemií. Ztrácet bude spíš Polsko, které ve stejné době bude muset vynakládat peníze na zvládání průběhu a dopadů koronovirové krize, avšak zanedlouho už pravděpodobně také sucha a dalších živlů. 1 mld. euro pěšky nechodí, a hodily by se na jiné výdaje. Pokud tyto peníze porovnáme s podporou, jaké Polsko může dostat na energetickou transformaci, pak 1 mld. euro vypadá impozantně, zejména pak kvůli tomu, že bude odhozený do bláta. Dodejme, že PGE právě odepsala 7,5 mld. PLN hodnoty uhelných aktiv, takže de facto přiznala, že k dnešnímu dni jsou o to méně hodnotné, než se kdysi předpokládalo. Odpisy proběhly v březnu 2020, takže už po půjčce přidělené Santanderem (říjen 2018). Pokud k tomu navíc přidáme skutečnost, že odvětví OZE může utrpět z důvodu koronavirové krize, pak jsou tyto peníze o to více potřebné.
Současná krize nás učí, jak důležité je být připravený na riziko, naslouchat expertům a reagovat patřičně rychle. Zpochybňování těchto prvků je hotovým receptem na tzv. „Italskou verzi“ v případě koronaviru. I když se zdá, že v souvislosti s energetikou před námi stojí „Polská verze”, jež bude znamenat gigantické ceny elektřiny z uhlí, prohlubování problému sucha v Polsku, snížení úrody a další desítky tisíc předčasných úmrtí způsobených znečištěním vzduchu. Kuba Gogolewský, finanční expert fondu „Rozwój TAK Odkrywki NIE” nenechává nikoho na pochybách: „Změna přístupu soukromých bank, veřejných bank, pojistných a zajišťovacích společností ve spojitosti se zrychlenou epidemii koronaviru, zpomalením světového hospodářství a poklesem poptávky po energii znamená také, že v Polsku nevzniknou v roce 2020 žádné nové uhelné elektrárny, ani hnědouhelné skrývky. Skrývka Złoczew a elektrárna Ostrołęka C se tím pádem právě stávají minulostí. Hospodářské zpomalení a dramatický pokles cen ropy zpochybňují také těžební projekty PKN Orlenu a PGNiG. Musíme totiž pamatovat na to, že zpráva analyzuje historické půjčky (do roku 2019), rok 2020 však bude citelně odlišný od předcházejících let, a to také s ohledem na financování fosilních paliv. Ministerstvem státních aktiv kontrolované PKO BP, PZU a PekaO S.A. by si měly urychleně dodělat chybějící hodiny a přizpůsobit své politiky klimatickým výzvám, se kterými se budou Polky a Poláci potýkat v nejbližších desetiletích“. Nevíme, zda politici pochopí výzvu, jaká před naší zemí stojí. Obyvatelé by si toho však měli být vědomí a o to rychleji vzít tyto věci do svých rukou, přinucuje administrativu k odpovědnému jednání. Na konec poškozenými „Polskou verzí“ budeme právě my.
Naše organizace společně bojují proti expanzi hnědouhelného dolu Turów v Polsku ve prospěch místních komunit, přírody a klimatu. Podporujeme občanské aktivity mezinárodního společenství na rozhraní České republiky, Německa a Polska. Usilujeme o to, aby závislí na hnědém uhlí Bogatynia vstoupili na cestu energetické, ekonomické a sociální transformace.