Petice za záchranu pitné vody v česko-polsko-německém pohraničí
Obce Bílý Kostel, Černousy, Dětřichov, Frýdlant, Heřmanice, Hrádek nad Nisou, Chotyně, Chrastava, Kunratice a Višňová se společně s Libereckým krajem ve spolupráci s Greenpeace obracejí na Evropský parlament s peticí za záchranu pitné vody v česko-polsko-německém pohraničí.
Podatelé žádají petiční výbor:
- aby dosavadní pochybení Polska prošetřil a podnikl do postižené oblasti vyšetřovací misi,
- aby prošetřil samotný záměr prodloužení těžby a požadoval variantu záměru s nižším dopadem na ČR,
- aby v této souvislosti oslovil Evropskou Komisi, která na dodržování evropského práva dohlíží a může iniciovat řízení o nesplnění povinnosti, které může vyvrcholit až podáním žaloby k Soudnímu dvoru Evropské unie
- a aby záležitost těžby projednal Evropský parlament na svém zasedání.
O co jde?
Na Liberecku dnes rychlým tempem mizí místním lidem voda ve studních i v krajině, která je obklopuje. Mnoho z nich se bez pitné vody ocitá už nyní. Na vině není jen sucho, které kvůli klimatické krizi trápí Českou republiku. Hlavním viníkem je těžba v nedalekém polském velkolomu Turów, do něhož voda z české strany hranice ve velkém odtéká.
Negativní dopady dolu Turów na životní prostředí
Dolování uhlí v Turówě s sebou nese řadu negativních doprovodných jevů, které už dnes trápí lidi na české straně hranice. Po rozšíření by trpěli ještě větší prašností a hlukem, navíc by hrozila ztráta pitné vody až pro 30 tisíc obyvatel Libereckého kraje. Hrozilo by také vysychání krajiny, kde by pak těžko přežívaly rostliny i živočichové. Značně a nenávratně by byly poškozeny celé místní ekosystémy. Polsko i těžební společnost PGE jako provozovatel dolu však odmítají poskytnout kompenzace za dopady na životní prostředí ČR. Odmítají také úpravu záměru tak, aby měla menší dopad na naše území. Záměr zároveň nepočítá ani se zajištěním náhradního zásobování pitnou vodou.
Těžit se má dalších 24 let
Důl Turów má platné povolení k těžbě pouze do dubna 2020. Provozovatel dolu však nyní žádá o prodloužení těžby až do roku 2044 a s tím i o rozšíření dolu až na cca 100 metrů k české státní hranici a 1200 metrů od nejbližších českých obcí. Důl má být také výrazně prohlouben, až na 30 metrů pod úrovní hladiny Baltského moře. Spálení nově vytěženého uhlí v elektrárně Turów by přitom jen v období mezi lety 2020–2038 vyprodukovalo nejméně 10,3 milionů tun emisí oxidu uhličitého ročně, což by výrazně přispělo k dalšímu prohlubování klimatické krize.
