Vědci ze Slezské technické univerzity v Gliwicích provedli analýzu budoucnosti energetického komplexu Turów. Energetika postavená na uhlí už má kvůli ekonomickým a klimatickým důvodům své dny sečtené.
Turów nemá budoucnost kvůli ekonomickým, klimatickým a ekologickým důvodům, a to z důvodu rostoucích vnějších nákladů, které jsou 30krát vyšší než model postavený na zdrojích z obnovitelné energie.
Zhořelecká oblast může vsadit na pro obyvatele a samosprávy přívětivější elektroprosumeristický (občanský) model.
Místními korporátními klastry navrhovaný model OZE dosahuje podobných účinků s ohledem na redukci CO2, elektroekologické náklady, avšak neposkytuje obcím a jejich obyvatelům stejné výhody s ohledem na finance a záruky ohledně budoucích pracovních míst.
„Energetika postavená na turovském komplexu nezajišťuje vyšší počet pracovních pozic. Pozorovaný propad zaměstnanosti v komplexu Turów, se dále nepodílí na zlepšení hmotné situace okresu” – píší prof. Jan Popczyk a dr. Krzysztof Bodzek, autoři expertizy.
Takřka polovina pracovníků energetického komplexu Turów přejde v nejbližších létech do důchodu. Vytváří to vizi prudkých propuštění a regionálních problémů s udržením zaměstnanosti na podobné úrovni. Uzavření Turowa bude také zrychleno hospodářskou situací a vnějšími náklady: nový, v roce 2021 do provozu zapojený blok třídy 450 MW je už nyní cca. 30krát dražší než elektroekologické náklady zdrojů vytvořených na elektroprosumeristických trzích z OZE.
To znamená, že oblast se musí co nejdříve vědomě rozhodnout, jaký způsob energetické transformace zvolí. Dle vědců je nejrentabilnější elektroprosumeristický model (občanský). Je až 6krát účinnější než primární, chemická energie ve fosilních palivech (také jaderná energetika) a zajišťuje také přibližně 3krát vyšší energetickou účinnost s ohledem na koncové trhy fosilní energie: elektrické, přepravních paliv a tepla.
Tento model předpokládá, že spotřebitel (každý současný odběratel proudu) se bude angažovat do výroby, spotřeby a řízení energie. Celek je postaven na regulovaní energetický potřeb společnosti ze spodu s využitím informatiky.
– Elektroprosumerismus zaručuje, že během cca. 30 let transformace se budeme moci zcela spolehnout na elektrickou energii, také co se tepla a přepravy týká. Bude vyráběná a regulována ze spodu, efektivně a pouze na základě zdrojů OZE a energetických skladů – říká Radosław Gawlik, předseda spolku EKO-UNIA.
Vědci porovnali dva modely transformace zhořelecké oblasti postavené na obnovitelných zdrojích: elektroprosumerický (občanský) a korporátní – navrhovaný lokálními energetickými klastry. Elektroekologické náklady v elektroprosumerismu jsou porovnatelné s náklady korporátního modelu (s nepatrným příklonem k elektroprosumerismu). Kdežto ostatní aspekty, v tom „jakost” zaměstnání, riziko uvízlých nákladů, rozšíření sítě, zvětšení lokálních kompetencí, je rozhodně na straně elektroprosumeristického modelu.
Pro elektroprosumeristický model ve zhořelecké oblasti vědci předpokládají následující technologický mix: fotovoltaika – 40 %, větrné elektrárny – 25 %, bioplynové elektrárny – 20 %, bioplynové mikroelektrárny – 10 %, mikrovětrníky – 5 %. Nastiňují také trajektorii jejich zavádění a reálný scénář přechodu na klimatickou neutralitu ve zhořelecké oblasti v roce 2040. Podobný scénář byl zohledněný v akčním plánu transformace pro wałbrzyskou oblast.
– Nejefektivnější řešení jsou taková, která umožňují pokrytí lokálních potřeb v co nejkratším časovém horizontu. Klíčové je také rychlejší dosažení klimatické neutrality. V případě korporátního modelu není realizace těchto předpokladů dosažitelná, nebo by vyžadovala ohromné množství nákladů, časových i finančních. Vidina klimatické katastrofy nám připomíná, že toho času mnoho nemáme– vysvětluje Gawlik.
Elektroprosumerismus má být mnohem rentabilnější pro obce. V případě korporátního modelu jsou daně odváděny do míst registrace společností velké energetiky. V případě elektroprosumeristického modelu dojde ke změně daňového systému – příjmy jdou obcím a okresům, které realizují občanskou transformaci.
„Odhadované pokrytí energetických potřeb v elektroprosumerismu, umožní dosáhnout na roční příjem z trhů fosilních paliv v hodnotě 220 mil. PLN pro zhořeleckou oblast a 40 mil. PLN pro Bogatyni” – vypočítává prof. Popczyk. Znamená to, kromě výhod pro životní prostředí a klima, že takto obrovský zdroj prostředků může každý rok zůstat v oblasti po odstoupení od uhlí a přechodu na elektroprosumerismus.
https://eko-unia.org.pl/wp-content/uploads/2021/10/Ekspetyza-dla-Turowa-i-regionu_ELEKTROPROSUMERYZM-vs-ENERGETYKA-WEK-OZE_beta.pdf
https://eko-unia.org.pl/wp-content/uploads/2021/10/Streszczenie-niespecjalistyczne-ekspetyzy.pdf
https://eko-unia.org.pl/wp-content/uploads/2021/10/Materia%C5%82-konferencyjny_Prezentacja-ekspetyzy-prof.-Popczyka.pdf
Naše organizace společně bojují proti expanzi hnědouhelného dolu Turów v Polsku ve prospěch místních komunit, přírody a klimatu. Podporujeme občanské aktivity mezinárodního společenství na rozhraní České republiky, Německa a Polska. Usilujeme o to, aby závislí na hnědém uhlí Bogatynia vstoupili na cestu energetické, ekonomické a sociální transformace.